dnes je 29.9.2022

Input:

Interní a externí oznamování

1.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.3
Interní a externí oznamování

JUDr. Pavel Koukal

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů upravuje jednotlivé kanály a formy oznamování protiprávního jednání formálně zčásti odlišně, než tak činí Směrnice EU o whistleblowingu.

Podle návrhu zákona totiž lze oznámení učinit, aby byly splněny podmínky ochrany oznamovatele, prostřednictvím:

  • vnitřního oznamovacího systému, který věcně představuje interní kanál pro oznamování ve smyslu Směrnice;

  • Ministerstva spravedlnosti, jako orgánu určeného pro zajišťování externího kanálu pro oznamování;

  • orgánu veřejné moci příslušného podle jiného právního předpisu;

  • zveřejněním, za splnění zákonem stanovených podmínek.

Vnitřní oznamovací systém

Jak již bylo shora uvedeno, vnitřní oznamovací systém (dále také jen "VOS") dle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů plní funkci interního kanálu pro oznamování ve smyslu článku 7 a násl. Směrnice.

VOS je v návrhu zákona definován tak, že jde o soubor postupů a pravidel stanovených pro podávání oznámení, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

Povinnost zavést VOS mají následující zaměstnavatelé:

  • veřejní zadavatelé podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a to s výjimkou obcí s méně než 10 000 obyvatel (to neplatí u obcí s rozšířenou působností) a veřejných zadavatelů zaměstnávajících méně než 50 zaměstnanců;

  • zaměstnavatelé, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 50 zaměstnanců; nebo

  • orgány veřejné moci vykonávající činnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo zaměstnavatel vykonávající činnost v oblasti daně z příjmů právnických osob;

  • orgány veřejné moci a osoby vykonávající činnost v oblasti bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a ochrany spotřebitele;

  • zaměstnavatelé vykonávající činnost ve vybraných oblastech finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů.

Takto vymezené organizace označuje návrh zákona za tzv. povinné subjekty a ukládá jim povinnost zavést vnitřní oznamovací systém do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.

V rámci VOS je přitom povinný subjekt povinen zajistit zejména:

  • určení tzv. "příslušné osoby", která vykonává práva a povinnosti v souvislosti s přijímáním oznámení a posuzováním jeho důvodnosti;

  • organizační opatření k podávání oznámení;

  • opatření, aby se s oznámením mohla seznámit pouze příslušná osoba;

  • informování oznamovatele o průběhu a výsledcích posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou (srov. "poskytnutí zpětné vazby" dle Směrnice).

Významné v této souvislosti je, že VOS může být spravován i (externě) třetí osobou, a že povinné subjekty mohou VOS sdílet.

Příslušná osoba, určená povinným subjektem k zajišťování a spravování vnitřního oznamovacího systému, musí splňovat podmínky bezúhonnosti stanovené přímo v zákoně a plnit následující úkoly a povinnosti:

  • přijímá a zkoumá důvodnost oznámení učiněného prostřednictvím VOS;

  • navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě protiprávního stavu v návaznosti na učiněné oznámení;

  • zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu práv a povinností podle tohoto zákona, a to i po ukončení výkonu těchto práv a povinností, pokud zákon nestanoví jinak;

  • zajišťuje ochranu totožnosti oznamovatele, dalších osob, na něž se také vztahuje ochrana dle zákona, jakož i osob uvedených v oznámení;

  • postupuje při výkonu práv a povinností podle tohoto zákona nestranně.

Platí, že prostřednictvím VOS lze oznámení o protiprávním jednání učinit ústně či písemně, přičemž pokud o to oznamovatel požádá, je příslušná osoba povinna bez zbytečného odkladu přijmout oznámení osobně.

Příslušná osoba je povinna přijetí oznámení potvrdit do 7 dnů ode dne jeho přijetí, a to s určitými malými výjimkami. Posoudit důvodnost oznámení a informovat oznamovatele o výsledcích posouzení je příslušná osoba povinna do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Tuto lhůtu lze přitom ve skutkově nebo právně složitých případech opakovaně prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. Z toho vyplývá, že maximální možná lhůta pro posouzení důvodnosti oznámení a informování oznamovatele činí celkem 90 dnů.

V rámci prošetřování oznámení, které návrh zákona označuje jako "posuzování důvodnosti oznámení", není

Nahrávám...
Nahrávám...